Webové stránky skupiny Prima používají soubory cookie k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s užitím cookies souhlasíte.

OK Více informací

Pravděpodobně používáte software, který znemožňuje zobrazení reklamy ( AdBlock).

Příjmy z reklamy nám umožňují nabízet vám obsah zdarma.
Prosíme, pro přehrání videa AdBlock vypněte (Jak vypnout AdBlock?) a stránku znovu načtěte (F5).

nebo vyzkoušejte Prima Play Premium, se kterým můžete sledovat videa bez reklam a bannerů jen za 49 Kč měsíčně.

Chci vyzkoušet
Prima PLAY Premium

Máte potíže s přehráním videa? Pomoc můžete najít v nápovědě, nebo nás kontaktujte.

16:50 Druhá světová válka: Příběhy odboje (4)

17:55 S fotografem v divočině (1)

Seriál, Dokumentární | FRANCIE | 49 min | 2011

Zvuk: Čeština, Francouzština | 16:9

Německé válečné neúspěchy v roce 1943 vyvolaly u německého vedení nutnost začít více ekonomicky využívat okupované země. To s sebou samozřejmě přineslo i přitvrzení okupační politiky vůči místnímu obyvatelstvu. Každý tlak však vyvolává odpor. A tak se v okupovaných zemích začal místní odboj radikalizovat. V Polsku a na okupovaném území SSSR se ve velkém formovaly partyzánské skupiny, které Moskva zásobovala zbraněmi a následně je začala úkolovat. Akce partyzánských skupin zasahovaly infrastrukturu okupovaných území a především se soustřeďovaly na železnici. I na západě se odbojové skupiny zaměřily na sabotážní akce. Spojenci však odboj využívali v mnohem menší míře, a především jiným, víceméně nebojovým, způsobem. Odbojáři zde vytvářeli sítě, které vedle sabotáží pomáhaly sestřeleným spojeneckým pilotům. Tak, jak se ekonomická situace Německa zhoršovala, Němci zavedli nucené práce. Ve Francii měly celé ročníky 20 – 21 odjet do Německa, kde měly pracovat na zde přidělených místech. To vedlo k tomu, že desítky tisíc mladých lidí se začaly před Němci schovávat. Značná část z těchto lidí se zapojila přímo do ozbrojených odbojových skupin. Také v Norsku se řada mladých odmítla nechat zapojit do systému nucených prací a skrývala se. Odpověď úřadů byla jednoznačná. Úřady odmítaly rodinám, jejichž členové se nedostavili na nucené práce, vydávat potravinové lístky. Odboj to vyřešil radikálně, docházelo ke krádežím potravinových lístků. I mezi samotnými Němci se našli tací, kteří si k odbojářům v okupovaných zemích našli cestu a do místního odboje proti nacistům se zapojili. 10. 7. 1943 se Spojenci vylodili na Sicílii a místní italské jednotky jim nekladly žádný odpor. V té době už Italové fašisty doslova ignorovali. 25.7. 1943 dokonce nechal král odvolat Mussoliniho, který byl vzápětí zatčen. I když Italové naoko přesvědčovali Němce, že se v jejich spojenectví nic nemění, za jejich zády se snažili vyjednat se Spojenci příměří. Němci na to však přišli a ihned Itálii zabrali a odzbrojili tamní armádu. 10. 9. 1943 německé jednotky obsazují Řím. Následné útěky italských vojáků doslova vyzbrojí jugoslávské partyzány. 12. 9. 1943 vytvářejí Němci v severní Itálii nový fašistický stát a do jeho čela opět vybírají B. Mussoliniho. To vede k faktickému rozdělení Itálie na dvě části a k podpoře odboje v severní Itálii. V Polsku se odboj stává celonárodní záležitostí. Odboj zde vytváří doslova paralelní státní infrastrukturu (školství, soudnictví). Výsledkem je fungující soudní systém polského odboje. Ten odsuzuje k smrti německého velitele varšavské policie, Franze Kutscheru, který je následně při atentátu na ulici zabit.

0:00
0:30
1:00
1:30
2:00
2:30
3:00
3:30
4:00
4:30
5:00
5:30
6:00
6:30
7:00
7:30
8:00
8:30
9:00
9:30
10:00
10:30
11:00
11:30
12:00
12:30
13:00
13:30
14:00
14:30
15:00
15:30
16:00
16:30
17:00
17:30
18:00
18:30
19:00
19:30
20:00
20:30
21:00
21:30
22:00
22:30
23:00
23:30
0:00
0:30
1:00
1:30
2:00
2:30
3:00
3:30
4:00
4:30
5:00
5:30
 
< >